Hrdinové našeho dětství

8. března 2012 v 15:23 | Anet. |  Píšu
"Mami! honem, zapni televizi, jede tam krteček! " nejčastější věta mého dětství. Krteček, myšička, ježek a vůbec všechny postavy této 'nezapomenutelné' pohádky jsem měla děsně ráda. Pamatuju si, jak jsem na posteli měla poházené plyšáky postav ze zmiňované pohádky. Když si je chtěl někdo půjčit, začala jsem na něj křičet že mu nic nedám že patří jen mně a nikomu jinýmu. Takto se to semnou táhlo až do první třídy, v tu dobu jsem si řekla že jsem už velká holka a že velký holky si s takovýma plyšákama nehrají a na pohádky se nedívají..
Každý má svého pohádkového hrdinu z dětství. Fascinující na tom je, že si dokážeme k nějaké pohádce, pohádkové postavě, vybudovat tak silný vztah, který nám většinou vydrží až do konce dětství. Než si začneme uvědomovat, že to nejsou skutečné postavy, že kouzla jako v pohádkách neexistují apod. zkrátka že je to vše jen vymyšlené dílo naší fantazie.


Pohádky budou doprovázet každého celý život, až budeme mít děti, budeme se s němi na ně dívat, když budou svátky, v televizi poběží samé pohádky. Někde v hloubi duše máme pořád zafixované naše dětské hrdiny.




Anet.

 


Komentáře

1 Bruneta-anča Bruneta-anča | Web | 8. března 2012 v 15:29 | Reagovat

Moc hezký článek! Moc hezky píšeš. To jsme si dost podobný. Taky jsem od 4 let do 7 let zbožňovala krtečka. Vždycky jsem se dívala když jsem nemohla spát na krtečka a klidně i všechny díly. Ale jak jsem byla v 1 třídně tak jsem si taky řekla že jsem už velká holka a nemůžu si s nima hrát! Ale ještě do teď mám jejich plyšáky a občas si je vezmu do postele. A hned po krtečkovi jsem úplně milovala Hello Kitty. Když jsme byli minulý rok v Itálii byli tam takový automaty kde byli Hello Kitty skoro všechny eura co jsme měli jsme dali na to abych jí vyhrala. Ale Kittynce se nechtělo. Za pobytu v Itálii se mi každou noc o ní zdálo. Den před odjezdem jsem to zkusila znovu a tentokrát jsem jí vytáhla. Sice se mi kámošky kvůli Hello Kitty a Krtečkovi a myšičce smějou ale já je nikdy nedám pryč!

2 Laurinka Laurinka | Web | 9. března 2012 v 20:17 | Reagovat

Můj hrdina byl vždycky Snape,..:D Už od tří let, co jsem byla na Potterovi v kině. (jo!bylo mi 3)Bylo to prostě magické,kouzlené,dokonalé!:D A tak to zůstalo. Už to přetrvává přes deset let. :D A já někde v hloubi duše prostě ho vždycky milovala..A ať jde někdo pryč s tím, že je to mrzák, či zbabělec. :D Zbabělec je jenom ten, kdo to říká :D. He, a i když je starší..Tak není přímo starý ;D. A ta kniha? Eh,. Stal se ze mě knihofil :-D a neptej se proč. Tak dokonale napsané věty od Joanne K. Rowlingové..Číst to s takovým nadšením a porozuměním..:D Ou! :D Krásný bloček! Nádherný design..Pěkně napsaný článek.
Jo a..Krteček byl fájn.. :D Jeden čas!:D

3 Můj svět Můj svět | 9. března 2012 v 20:25 | Reagovat

milovala jsem tuto pohádku

4 Laurinka Laurinka | Web | 9. března 2012 v 20:33 | Reagovat

Děkuji Ti mockrát. :)

5 A. A. | Web | 10. března 2012 v 18:05 | Reagovat

Já jako malá zbožňovala Kouzelnou školku :D Někdy říkám,že pohádky jsou pro malý děti,ale Tři oříšky pro Popelku si vzít nikdy nedám! :D

6 Megi Megi | Web | 10. března 2012 v 20:47 | Reagovat

Souhlasím ... Měla jsem to stejně jako ty :) Ale myslím že jsem se o to přestala zajímat o něco dřív :)

7 Anča a Monča Anča a Monča | Web | 10. března 2012 v 20:50 | Reagovat

Jj.. Taky jsem měla moc ráda krtečka.. Teď jsem spíše na realitu.. xD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama